Dnes se dozvíte, jaké poplatky při pronájmu bytu smí pronajímatel přenést na nájemce. To je důležité, protože pokud jsou účtovány špatně, může se stát, že jejich část bude pronajímatel muset nájemci zpětně proplatit, a mnohdy se jedná až o desetitisíce korun.
Důležité je vědět, že celkovou částku, kterou pronajímatel inkasuje od nájemce, tvoří dvě složky. Tou první je nájemné a druhou pak poplatky za služby. Nájemné je vlastně zisk pronajímatele, samozřejmě po příslušném zdanění a odpočtu dalších položek, o kterých bude řeč později. Výše nájemného se stanovuje podle situace na trhu a je možné ji za určitých okolností v průběhu nájemního vztahu upravovat. Druhou částí jsou poplatky za služby, které nájemce ve spojitosti s bydlením reálně využívá a jsou hrazeny formou záloh. Pronajímatel pak 1x ročně provádí vyúčtování těchto služeb, na jehož základě je možné výši poplatků na další období upravit. K úpravě může dojít i v průběhu roku, pokud se např. v bytě změní počet osob.
Možná vás při brouzdání nabídkami překvapí, proč u podobných bytů jsou poplatky uvedeny někdy 500,- Kč za osobu a jindy 1.800,- Kč za osobu. Obojí je obvykle v pořádku - tento rozdíl je způsoben technologiemi, které jsou v daném bytě použity. V bytových domech, kde je ústřední topení a dálkový rozvod teplé vody, jsou tyto dvě položky již součástí poplatků, a proto budou celkové poplatky vyšší než u domu, kde si vytápění a ohřev vody zajišťujete např. plynovým kotlem přímo v bytě. Ve výsledku však zaplatíte přibližně stejně, akorát v prvním případě ne na poplatcích, ale za plyn. Větší rozdíl v celkové ceně může způsobit skutečnost, že u bytu v zatepleném panelovém domě (či v novostavbě) s plastovými okny a nízkými stropy, budou náklady na vytápění výrazně nižší než u starého činžovního cihlového domu s vysokými stropy, původními dřevěnými okny a plynovými kamny.
Nyní přejděme ke konkrétním věcem. Za prvé je potřeba správně identifikovat počet osob užívajících byt, protože některé poplatky se počítají na osobu a jiné na byt. To by mělo být patrné z evidenčního listu (též nazývaného jako předpis záloh či výpočtový list) pro daný byt. V posledních letech se však častěji objevuje účtování výhradně na byt bez ohledu na počet osob, kdy jediné, co se podle počtu osob (resp. podle reálné spotřeby, aby nevznikaly velké přeplatky nebo nedoplatky) upravuje, je spotřeba vody. Ostatní položky se počítají podle podlahové plochy bytu.
A teď pojďme k tomu nejdůležitějšímu - jaké poplatky je tedy pronajímatel oprávněn přenést na nájemce? Jak jsem uvedl výše, jsou to ty služby, které nájemce skutečně využívá. V praxi se nejčastěji jedná o spotřebu vody v bytě, vytápění bytu, spotřebu společné elektřiny v domě, odvoz domovního odpadu, úklid společných prostor, společnou televizní anténu a výtah. Rozhodně nelze nájemci do poplatků zahrnout fond oprav, poplatek za správu domu, odměny členům výboru a pojištění domu. Tyto položky jdou za pronajímatelem a mají být součástí nájemného, nikoliv součástí poplatků za služby.
Prohlédněte si přiložený evidenční list, ze kterého je zřejmé, které poplatky lze na nájemce přenést. Tento je pro jednu osobu.